Srpen 1968 aneb okupace na vlastní přání a pro výstrahu ostatním

Srpen 1968, jednoznačně se jednalo o intervenci, ne okupaci, představitelé SSSR podlehli tlaku svých spojenců, kteří se v ČSR i mimo něj báli o své pozice, sám SSSR neměl prakticky žádný důvod k zásahu a postupoval značně liknavě

O srpnu 1968, můžeme mluvit jako o vydupané intervenci a ne jako o okupaci, 
představitelé SSSR tehdy neochotně podlehli tlaku svých spojenců, kteří se v ČSR i mimo něj báli o své pozice, sám SSSR neměl prakticky žádný důvod k zásahu a postupoval značně liknavě, "revoluční" vedení ČSR ho opakovaně ujištovalo o své loajalitě, naopak neschopní soudruzi vlezdoprdelkové třesoucí se o pozice ho horlivě zahlcovali zkreslenými zprávami o neudržitelné a katastrofální situaci, stejně tak na Moskvu tlačili další naši sousedé obávající se o vývoj situace v jejich zemích.
Naopak naprostá většina "sovětů" žijících resp. pracujících v ČSR důvod k intervenci neviděla a považovala ji za nesmysl, předem byla o intervenci informována jen hrstka z nich, většina byla možná ještě víc překvapená než občané ČR.
 Západ nebyl ochoten zasáhnout, ten naopak správně pochopil, že se jedná o interní spor v rámci "komunistického" bloku a že porážka "revolucionářů" povede k jeho vítězství v budoucnosti, další "nestandardní" a internacionální, leč vlastenečtí soudruzi Tito a Castro měli s intervencí do vnitřních záležitostí ČSR problém a prakticky ji odsoudili. 
 Listopad 1989 a rok srpen 1968 resp. požadavky a cíle nemají mnoho společného, drtivá většina v roce 1968 chtěla "demokratizaci" poměrů, ale vývoj po roce 1989 by odmítla,
mnozí z nich by si lépe rozuměli s Bruselem 2017 než s Prahou 1989.
 Měli bychom se konečně poučit, zítra může zase nějaký "soudruh" z ČR požadovat intervenci na Bruselu resp. NATO a není vyloučeno, že úspěšně.