Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

O cem se tady vlastne ten Kindl pre? Polaci zabrali ve spolupraci s Hitlerem nase pohranici coz si tak nejak naplanovali dopredu. Nebo snad Tesin obsazovali Nemci v prestrojeni za Polaky? Nerozumim tomu co nam mistr Kindl chce vlastne vyvracet.

1 1
možnosti
Foto

Zjistěte si historii Těšína a z jakého důvodu jej Poláci obsadilil.

0 0
možnosti

J37i55r59i 33T78i89c11h96y

29. 9. 2017 22:28

Zrada "spojencu" - ano, zrada politiku - nesmysl. Branit se, nebranit se jiz bylo diskutovano mnohokrat ad nauseum, je zbytecne yo opakovat.

1 0
možnosti
Foto

pokud politici jednaji v rozporu s pranim volicu a navic zajmu statu, tak to nic jineho nez zrada neni

0 0
možnosti
Foto

Vážný problém pro Československo přinesla konference v Locarnu v roce 1925. Tato konference je hodnocena jako rozhodující moment předurčující svými důsledky další vývoj na evropském kontinentě až ke druhé světové válce. Dohoda měla bezpečnostní charakter mezinárodních záruk německých západních hranic prostřednictvím Rýnského garančního paktu, ovšem východní hranice nebyly Německa smluvně zaručeny, naopak zde existovala možnost jejich revize.

Locarno prolomilo ledy a Německo bylo rázem považováno za plnohodnotného hráče. Rovnoprávnost Německa a s tím spojené politicko-mocenské oslabení Francie se však logicky dotkly zájmů a strategického postavení Československa, jehož pocit jistoty a podpory ze strany tradičních západních spojenců rázem získal výrazné trhliny. Československo se snažilo jednáními dosáhnout alespoň určitých záruk. Podařilo se to díky arbitrážní dohodě s Německem (nebyly ovšem zahrnuty do locarnských dohod). Německo sice negarantovalo své východní hranice, ale zavázalo se řešit budoucí možné spory neválečnou cestou prostřednictvím Společnosti národů.Pro ČSR byla jediným doposud stabilním garantem ochrany Malá dohoda, ta se však po atentátu na jugoslávského krále Alexandra a francouzského ministra zahraničí L. Barthou roku 1934 začala postupně rozpadat. 16. března 1935 vyhlásilo Německo všeobecnou brannou povinnost. Československá republika se tak dostala do vážného ohrožení a proto došlo k sepsání paktů mezi SSSR a Francií a mezi ČSR a SSSR.Československo-sovětská smlouva uváděla, že pokud bude jedna strana napadena, druhá ji poskytne okamžitou pomoc. Připojený protokol však upřesňoval, že tento závazek bude platný jen v případě, že oběti současně vypomůže Francie.

2 0
možnosti
Foto

Novodobí vykladači historie tvrdí, že II. světovou válku rozpoutal Hitler se Stalinem paktem Ribentrop-Molotov, ale zapomíná se, že toto následovalo až po dohodě Hitlera s Francií a Británií, tedy Mnichovskou dohodou. A Británie se všemi silami snažila obrátit Hitlera proti SSSR. Stalinovi nic jiného nezbývalo, než se snažit s Hitlerem nějak dohodnout. Napadení svojí země však Stalin stejně nezabránil, pouze je oddálil a Francouzi s Brity tvrdě pocítili na svoji kůži proradnost svých politiků, kteří zradili Československo, aby si naklonili Hitlera a obrátili jej směrem na východ.

2 8
možnosti
Foto

Toliko až jednostranný ideologic. výklad, příliš opomíjející skutečnosti, posloupnosti a jejich návaznosti na události v celém XX. století:-/

0 0
možnosti

Malokoho napadne, ze ten Mnichov neprisel jako blesk z jasneho nebe, byl to vysledek 20 let politiky byrokratiskeho centralizmu prazske vlady. Presne to, za co Cesi kritizovali R-U vladu, za vidensky centralizmus. Co ceska vlada delala pro soulad a souziti narodu v CSR zijicich? Slovakum nedodrzela Pittsburgskou dohodu, Nemce poskodila jazykovym zakonem a Moravakum se Slonzaky a vlastne vsem zrusila zemske snemy a zemske samospravy. Na to vsecko uz upozornovali Emanuel Radl a Josef Pekar v letech dvacatych 20 st. Tedy ani Cesi sami nebyli bez chyby, mohli udelat vic nez jen zbrojit, jak rekl TGM "Demokracie je diskuze a drobna denni prace" a tu Cesi zanedbali, protoze te neni nikdy dost. Bohuzel ani po valce se z tech neblahych zkusenosti Cesi nepoucili a se Slovaky souzit nedokazali.

Bohuzel byrokraticky centralizmus panuje v CR dodnes. Co z toho bude, vi jen Buh.

1 1
možnosti
Foto

,,Rozumy" ex post:-( Především pak od těch, kteří onu doby nežili, navíc podbarvené ,,čímsi", co raději ani nebudu specifikovat, neb to, co je zde nazýváno diskuzí ve skutečnosti ani diskuzí není:-/

1 1
možnosti

Smazaný příspěvek

Příspěvek byl odstraněn autorem blogu. Opakované vložení může být smazáno redakcí.

Foto

,,Mnichovská dohoda, diktát nebo zrada?"

Všichni opomíjí to nejzásadnější! O osudu ČSR rozhodli mocnosti, nikoli občané našeho státu. V případě odmítnutí a nesplnění ,,mnichova", případně i voj. odporu, by byla ČSR jednoznačně obviněna z rozpoutání voj. konfliktu a ,,svět" by se přiklonil spíše na stranu Hitlera. A první republika by byla stejně rozbita, zvenku i zevnitř!To si velice dobře uvědomovali jak naši politici, tak i voj. odborníci té doby. A Hitlerově expanzi by stejně tehdy nikdo nezabránil, ani tehdy nebyl zájem. Jeho cíle byly jasné a stála za ním až fanaticky(!)většina příslušníků III. říše, vč. těch, kteří se na svém připojení k ní velice těšili!,,Kanony a máslo", nadlidé a otrociRv

3 0
možnosti
Foto

Ve versailleské smlouvě je též článek 86, kde se píše: „Stát československý... přijímá ustanovení, která tyto mocnosti (tzv. čelné mocnosti Společnosti národů) budou pokládati za nutná k ochraně zájmů těch obyvatelů v Československu, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím.“ Tímto ustanovením bylo umožněno čelným mocnostem Společnosti národů zasahovat v daném smyslu do vnitřních poměrů v ČSR včetně secese území. Statut čelných mocností ve Společnosti národů měly mezi válkami Francie, Velká Británie a Itálie - USA mírové smlouvy, tedy ani stanovy Společnosti národů, neratifikovaly. Všechny čelné mocnosti byly tudíž i účastníky mnichovské konference a po ní dozíraly na průběh odstupování území. Pro vídeňskou arbitráž delegovaly své pravomoce na Itálii. Třetím právním důvodem byla existence bilaterální, tzv. arbitrážní smlouvy mezi Československem a Německem z roku 1925, podepsaná v Locarnu. Smlouva byla součástí přílohy E locarnské smlouvy (rýnského garančního paktu) a zavazovala oba státy v článku I takto: „Všechny spory mezi Československem a Německem, ať jsou jakékoli povahy, při nichž by strany byly ve sporu o nějaký právní nárok a které by nemohly být přátelsky rozřešeny obvyklou diplomatickou cestou, budou předloženy k rozsouzení buď rozhodčímu soudu nebo Stálému dvoru mezinárodní spravedlnosti.“ Zůstává otázkou, nakolik si nestabilitu českého státu Češi uvědomovali. Jedinými z politiků, kteří své obavy dali najevo, byli ministerští předsedové Vlastimil Tusar a Milan Hodža. Hodža nikdy nebyl přesvědčen o životaschopnosti Československa jako samostatného státu, Tusar připomínal možné budoucí obtíže, nebude-li soužití s menšinami ve státě vyhovovat. O omezeních československého státu mezinárodními smlouvami museli vědět minimálně i vysocí úředníci ministerstva zahraničí, Beneš a Masaryk. Jenže ti mlčeli.

1 0
možnosti

Kromě dohody s Francií, existovala ještě tak zvaná malá dohoda s Jugoslávií a Rumunskem. Ta pochopitelně po Mnichovu padla a Daladier s Chamberlainem mávali cylindry s úsměvy, že zachránili evropský mír. Ve skutečnosti rozpoutali nejhorší a nejdelší světový vojenský konflikt, který dosud, naštěstí nemá obdoby. Čím a jak nám chtěli konkrétně Francouzi pomoci netuším, protože bitva o Francii, které se zúčastnili Čechoslováci a Poláci trvala zhruba tři týdny, Pak Francouzi otočili kšilty a přijali kapitulaci. Zato si ale mohli vyzkoušet, jak dobré byly československé zbraně. Nakonec i Angláni byli nuceni potopit v Mers-el-Kébir francouzskou flotilu, protože existovala možnost, že ji komplet vydají Němcům. A další věc, naši vojáci byli automaticky zařazeni do cizineckých legií, teprve až jin teklo do bot, přeřadili je k pravidelné armádě. Totéž se odehrálo v Bronowicích v Polsku. Tam nebyli zařazeni nikam, za to jim pro změnu bylo vyhrožováno gestapem. Agresorem bychom byli jednoznačně my, Československo, v tomto naprosto chápu Benešovo rozhodnutí.

2 0
možnosti
Foto

Jen pro doplnění. Pro vstup do Fr. byla podmínka vstupu do CL. Byl však dodatek, že v případě vypuknutí války z ní budou uvolněni. Tento okamžik přišel napadením Polska Hitlerem a vyhlášení války Německu Fr. a G.B. MÁM PRO TO OFIC. DOKLADY, některé jsem již před delším časem zveřejnil i na těchto stránkách, mnohé jsou pak i přílohou v mnoha knihách o našem odboji v zahraničí, především letců, ale i jiných.

1 1
možnosti
Foto

J82a76k94u30b 49R31o53t23h

29. 9. 2017 14:46

Přiznám se, že přesně nevím, koho vlastně autor myslí tím častým My. On sám není Čech, Moravan, Slezan, Slovák či Rusín, ale Jihoslovan. Mohl by snad být českým vlastencem, ale není. Podle toho, jak se veřejně prezentuje, je velkoruský nacionalista. Takže, o kom vlastně mluví?

A mimochodem - znovu a znovu prezentovaná lež - zradil nás pouze jeden jediný spojenec. :-/

6 2
možnosti

S Poláky se dohodnout? To bychom je v r. 1918 nesměli napadnout v tzv. sedmidenní válce. V době, kdy se bránili sovětským vojskům Tuchačevského. Navíc jsme zastavili vlaky s vojenskou pomocí Polákům od F a GB. Takže Poláci s námi nechtěli nic mít a spojenci si to taky dobře pamatovali.

2 1
možnosti

J69i97r22i 32T40i46c20h75y

29. 9. 2017 22:48

Nesmysl. Polaci neuznali hranicni rozdeleni uznane viteznymi velmocemi a napadli Tesinsko. Byli vytlaceni nove vytvorenou ceskoslovenskou armadou, ktera se zastavila na mezinarodne uznane hranici. Polska rozpinavost se pak opet projevila, kdyz vyuuzili obsazeni pohranicnich oblasti Nemci a obsadili T

esinsko. Dlouho se z toho neradovali.

1 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS