Je to přesně tak, jak píšete. Příliš jsme se spoléhali na "přátele". Z toho plyne ponaučení, spoléhat se jednině sami na sebe. Budeme tak velcí, jak velcí se budeme cítit. I dnes. Ty řeči o dvouryhlostní EU. Že nechceme být na okraji. Uvnitř jsme byli za Protektorátu. Hitler to nazýval novou Evropou. Kdyby se Beneš nepoddal, tak jsme byli tehdy mimo hlavní proud. Chudák Hácha už bez pohraničních opevnění s tím nic nemohl dělat. Vezměme si poučení z historie. Jinak se bude opakovat.

Souhlasim s kazdym slovem....

Chyba byla, že se Beneš měl více snažit o sblížení s Polskem. Na koalici ČSR - Polsko by si Hitler troufnout nemohl.

Tak ono to je těžké, když ve 20. a 30.letech v Polsku žádná demokracie nebyla, byl tam totalitní režim Pilsudského a jejich min.zahraničí Józef Beck prosazoval silně protičeskoslovenskou politiku

Zase jeden velice zjednodušený pohled. Národ se prý tehdy chtěl bránit. Ano, bránit se chtěli Češi. O Slovácích se to už tak říci nedá. Pak jsme tu měli přes 3 miliony Němců, kteří tvořili Hitlerovu pátou kolonu - to pohraničí už ovládali spíše oni.

Když se prý tehdy prezident Beneš zeptal našich generálů, jak dlouho budeme schopni se bránit, dostalo se mu odpovědi, že maximálně několik týdnů.

Několik týdnů hrdého boje namísto několika let podrobení, strachu, poprav....

První, kdo přišel s nápadem odstoupit část pohraničí přišel Beneš.

Tak jistě, ale jde asi o podmínky a velikost toho odstoupeného území.

Otazka od lidi mnohdy zni: "Mohli jsme se tenkrat branit"?

Ale ona by spis mela znit: "Meli jsme se branit"? Jak ma vypadat narod, ktery nebrani svoje hranice?

Tak ono to je dost těžké to soudit po skoro 80 letech ...Když se podíváte na historickou mapu, tak jsme byli obklopeni krom uzoulinké části (Podkarpatská Rus - hranice s Rumunskem) nepřáteli kolem dokola. Německo, Maďarsko a bohužel i Polsko. Válčit na všech těchto frontách by bylo nesmyslné. Je to těžké a muselo to být strašně těžké rozhodnutí, ale mám takový pocit, že to nebylo úplně nesprávné rozhodnutí.....